strom Blog Moje práce Výstavy Překlady a korektury Další Kontakt O mně


1   
(přístupů od 3.12.2020)

DOMOVSKÁ STRÁNKA

     

ILUSTRACE

Už od dětství jsem ráda četla a ráda malovala. Chtěla jsem ilustrovat dětské knížky. Dospělé autority mi to rozmluvily, podobně jako učitelování a později botaniku. A tak mě nasměrovali nakonec na medicínu. Medicíně jsem se naplno věnovala skoro dvacet let a stále se jí ještě částečně věnuji. Více prostoru však dnes zaujímá moje tvořivá činnost, malování, práce s texty knih, violoncello, básně a další tvoření...

V ilustracích jsem začala propojovat svět viděný očima dospělých, hmatatelný a reálný, se světem viděným očima dětskýma, světem bytostí moudrých i hravých, který vnímají a vidí převážně děti. Ten svět je však otevřený pro všechny...

Pojďte do něj vstoupit i vy...

I Antonín a jeho svět • II Láska v sedmi nebích • III Já jsem louka • IV Na Šumavu se vracejí vzácní ptáci • V Moudrost života •

 Ilustrace    

Antonín a jeho svět

80x60 cm, pocta světu malíře Antonína Stojáka, olej, 2020, PRODÁNO

Pohled do kousku Světa Antonína Stojáka, výtvarníka, malíře a ilustrátora. Žije a tvoří v Klentnici u Mikulova. Obraz je parafrází na jeho Lodě bláznů inspirované Hieronymem Boschem, které jsou však oslavou života a lásky v mnoha podobách, až dětinsky čisté, symbiózou křesťanství a pohanství, v krajinách, kudy cestoval a kde žil. Tenhle obraz je jako kniha; kromě Antonína a jeho dcerky Toničky v něm najdete kousek z jeho starého domu v Klentnici, úžasného domu-hradu motivovaného domy ve Středozemí, který vystavěl z ruin, a kousek jeho zahrady, motivy z knih, které Antonín ilustroval (Červíka Pepíka z jablíčka, Hejkálka ze starého lesa, Šlehačkové slony, Zatoulané štěnátko, děti z Dětské kuchařky a další postavičky, žijící si své příběhy), postavičky z jeho období lyrického kubismu, pohanské čarodějnice, některé z jeho žen - inspirací, naše dva medvědy, kteří jsou reaálnou zmenšeninou Toniččiných medvědů...

Začtete-li se, určitě objevíte mnohem více...

zpět nahoru


 Ilustrace    

Láska v sedmi nebích

80x60 cm, ilustrace k románu ve verších Variace na Tzaru Jana Škrdlíka, 2020

Putování ze Země skrz imaginární svět Sedmi nebí, sedmi čaker, sedmi vztahů, které Poutníka učí a nabízejí nadčasová poznání, cestou sám k sobě.

zpět nahoru


 Ilustrace    

Já jsem louka

30x42 cm, ilustrace k Roku bezlesí, olej, 2020

tematická soutěž NP Šumava, oceněno 1. místem v kategorii dospělých Ráda tvořím, ráda si hraju. A jsem zvídavá, ráda se ptám. A ve chvílích ztišení zaslechnu někdy i odpovědi. Tentokrát se ptala Louka. Čím jsem já pro tebe? Louko, jsi pro mne úžasným prostorem, světem sám pro sebe naplněným mnoha formami života. Šťavnatou zahradu, co při dobré péči může kvést. Poskytuješ s láskou domov i výživu mnoha dalším bytostem. Jsi světem komunikujícím, nabízejícím hravý prostor svět plný krás a moudrosti života tomu, kdo přichází v dobrém, kdo se dokáže zastavit, v tichu jen tak být, všímat si a naslouchat. Když se umím dívat kolem sebe a dokážu aspoň na chvíli vnímat svět i dětskýma očima, mohu zahlédnout aspoň někdy některé zobrazit celý text

zpět nahoru


 Ilustrace    

Na Šumavu se vracejí vzácní ptáci

30x42 cm, ilustrace k Roku ptáků, akvarel, 2019

tematická soutěž NP Šumava

Šumava se stává krajinou zelenější a čistší a vracejí se do ní ptáci, které vídali pouze pamětníci. Volavky jsem letos viděla jen na jižní Moravě a sokol stěhovavý kdovíkam se nastěhoval; na svých toulkách Šumavou jsem ani jeho nepotkala.

Loni na podzim jsem však objevila na Šumavě ptáka, kterého jsem tam v předchozích letech také neviděla. Možná tam byl i dříve, dobře schovaný v listoví jedné z lip na břehu Otavy na okraji Sušice. Jen jsem si ho nevšimla. Anebo se i on znovu vrátil tam, kde býval doma. Možná že v té lípě i hnízdí. Možná má však hnízdo někde úplně jinde a z téhle lípy na mne jen vykoukl. Jako by věděl, že se tam zastavím. Nechtěla jsem ho vyrušit zobrazit celý text

zpět nahoru


 Ilustrace    

Moudrost života

30x42 cm, ilustrace k Roku pralesů, olej, 2018

tematická soutěž NP Šumava, oceněno 2. místem v kategorii dospělých

Mám ráda stromy. Při svých toulkách přírodou stromy objevuji, dotýkám se jich, povídám si s nimi, fotografuji je a sbírám různé úhly pohledu pro pozdější malování. Skrz stromy se spojuji s moudrostí, svou vnitřní i tou vesmírnou. Prales vnímám jako jednu velkou živou, komunikující bytost plnou mnoha dalších bytostí. Každý strom je bytostí sám o sobě. A v každém stromě nějaká bytost nebo bytůstka sídlí. Kdo přichází v dobrém, dokáže se zastavit, v tichu jen tak být, všímat si a naslouchat, může některou z nich uvidět, uslyšet nebo ucítit. Bytosti pralesní i ty stromové jsou moudré. Kdo s pokorou se zeptá, může od nich dostat odpověď, mohou se s zobrazit celý text

zpět nahoru