strom Blog Moje práce Výstavy Další Kontakt O mně


92   
(přístupů od 29.6.2019)

DOMOVSKÁ STRÁNKA

      „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
(Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ)

Vítejte v mém světě....

Malování se pro mne stalo jednou z cest k sobě i k druhým, potřebou, radostí i vášní. Maluji a miluji. Učím se milovat Život, sebe samu i to, co dělám. Malováním vyjadřuji část sebe samé, ať už maluji pro svou radost nebo na zakázku tvořím individuálně laděné obrázky pro druhé. Pokouším se vcítit do druhého člověka a vytvořit pro něj obrázek "na míru", individuálně laděný. Ukázat vnitřní světlo, jedinečnost místa nebo člověka a/nebo toho, co nabízí druhým, vložit do obrázku symboly a poselství, které ho mohou podporovat na určitém úseku jeho cesty ... Tak vzniklo SVĚT-LO., Svět laděných obrázků. Stromy a jejich moudrost. Místa, kde se cítíte doma. Hudební motivy, hudba vnímaná srdcem a tělem. Netradiční portréty ukazující z jiných úhlů pohledu člověka v jeho jedinečnosti nebo službu, kterou nabízí druhým. Podoby ženy. Krása okamžiku nebo jedinečnost místa, ...

Všechny obrázky jsou malované srdcem a mohou vyprávět, pomáhat, podporovat, ladit do harmonie.

Miluji přírodu, toulat se krajinou, spát pod hvězdami, objevovat přírodní poklady a krásy, jedinečnost okamžiku a krásu všednosti i detailu, hudbu, tanec. Oslovuje mne krása a bohatost jazyka a hra se slovy. Pomohl mi vliv mojí maminky, která byla středoškolskou profesorkou českého jazyka a literatury, práce pro nakladatelství a v současné době mne hodně inspiruje a mou kreativitu podporuje v mnohém i můj přítel. Začala jsem znovu po letech psát básně. Učím se hrát na violoncello, které je ve spolupráci s tělem mým velkým učitelem; hraji pro radost na didgeridoo a kantelu. Několik let jsem tančila v Tanečním divadle Bílá velryba. Ráda chodím na koncerty klasické hudby, na výtvarně laděné výstavy, čtu.

Učím se více a více vidět, žít a prožívat srdcem. Jsem stále na cestě k té, kdo doopravdy jsem.... Učím se poznávat život, žít a prožívat ho – a ne přežívat. Úžasným parťákem je mi v tom můj současný přítel a velká láska Honza Škrdlík, profesionální violoncellista, básník, filozof života, muž mnoha podob, s velmi košatou a bohatou a citlivou duší. Společná cesta je pro mne velkým darem od Života, za nějž jsem moc vděčná. Ostatně jeho můžete lépe poznat na jeho stránkách www.cello.cz.

Jak pracuji?

Máte-li zájem o osobní obrázek na zakázku, je fajn, pokud se můžeme spolu sejít na příjemném místě třeba u šálku čaje nebo kávy a popovídat si o tom. Můžete s sebou vzít i fotografii (stromu, místa, osoby). Není-li možné setkání osobní, můžete fotografie poslat. Po telefonu nebo přes e-mail si dále vyjasníme, co byste rádi. Nemáte-li jasnou představu, můžete se inspirovat obrázky ve zdejší galerii. Zaujme-li vás konkrétní obrázek natolik, že byste o něj měli zájem, pokusíme se domluvit se. Některé obrázky jsou ještě volné, jiné jsou doma již někde jinde. Mohu však podle nich namalovat obrázek právě pro Vás...

Moje cesta k malování však byla docela dlouhá, i když jsem malovala od malička a ráda. Jako dítě jsem chtěla ilustrovat dětské knížky. Pak mne lákalo být učitelkou a později studovat botaniku. Nechala jsem se však od studií na výtvarné škole odradit rodiči, kteří měli strach, že i když maluji hezky, malováním se neuživím, a od studií na přírodovědecké fakultě nedůvěrou v sebe sama. Byla jsem nespokojená sama se sebou. Dlouho jsem viděla svět převážně hlavou, a ne srdcem a měla jsem sklony být perfekcionistou. Srovnávala jsem se s okolím, měla jsem pocit, že druzí malují lépe než já a že nedokážu dokonale namalovat to, co vidím.

Nakonec mi doporučili studovat medicínu. Při studiu medicíny na malování nebyl čas. A později bylo velmi obtížné skloubit „jen“ rodinu, práci v nemocnici, další vzdělávání v oboru i kariéru. Malovala jsem během obou mateřských dovolených aspoň s dětmi, svými i cizími, při výtvarných hrátkách v mateřském centru. A pak dlouho nic ...

K malování jsem se znovu dostala až po letech, v roce 2011 po rozvodu. Začala jsem konečně hledat a zjišťovat, kdo vlastně jsem, kdo byl schovaný pod mnoha slupkami, pod maskami a za tím, kdo plnil očekávání druhých, aby si vysloužil jejich pozornost, ocenění a rádoby lásku. A stále se poznávám. Postupně jsem se začala navracet sama k sobě, k moudrosti svého těla, ke své duši, uvolňovat léta střádané napětí, ukryté emoce, vlastní citlivost, objevovat svou vlastní sílu, svou jedinečnost, vnímat energii kolem sebe. Objevovat v sobě ženu v jejích mnoha podobách. Komunikovat se stromy, místy, lidmi, věcmi, dotýkat se jich. Ne slovy, ale srdcem, prostě jinak. Jedním z prvních kroků na počátku bylo, když jsem si dovolila namalovat první strom jinak – modrý ne proto, že by skutečně modrým byl, ale že ho právě teď tak vnímám....

Po ukončení studií jsem chtěla jsem pracovat v nějakém holistickém centru zdraví, ale medicínská cesta mne nakonec zavedla do biochemických laboratoří v nemocnicích, kde jsem strávila 25 let. V současné době jsem ještě zaměstnaná jako konzultant, supervizor a odborný garant na malý úvazek v nemocnicích v Jilemnici a v Praze-Krči. Na volné noze pracuji pro jedno nakladatelství jako odborný editor, příležitostně občas překládám. Spoluvytvářela jsem čtyři roky Magnolii, centrum pro osobní rozvoj a vědomou práci s tělem, kde stále nabízím zdravotní konzultace a vědomou práci s tělem v rámci psychosomatické poradny, poradny pro zdravé vidění a práce s vědomým dotykem. Více o tom, co dělám, na www.magnoliacentrum.cz.

Vytvářím příležitostně také na objednávku s láskou „zdravé mňamky“ v raw (i non-raw) kvalitě. Při svém tvoření pracuji cíleně s barvami, surovinami, záměrem, s individualitou toho, pro koho tvořím, pro potěšení těla i duše.

Co mohu vytvořit právě pro Vás?


EDITOVAT